Co v letošním roce ovlivní rozpočty škol? TŠ 18.1.2012

Rozpis finančních prostředků státního rozpočtu z ministerstva školství na kraje by měl v letošním roce probíhat naposledy podle stejných pravidel, jako v letech předešlých. Od příštího roku by se pravidla měla změnit. Předpokládá to záměr reformy systému financování regionálního školství, kterou dolaďuje ministerstvo školství.

Už nyní však panují velké obavy z toho, co přinesou příští roky. Podle střednědobého výhledu na rok 2013 by rezort školství měl přijít o téměř šestnáct a půl miliardy korun, z toho regionální školství o více než deset miliard. V roce 2014 by měl být rozpočet ministerstva školství snížen o dalších sedm a půl miliardy, z toho školy zřizované kraji, obcemi a dalšími zřizovateli o více než čtyři a půl miliardy. Sečteno a podtrženo, za dva roky by tak regionální školství přišlo ve srovnání s letošním rokem o téměř patnáct miliard korun.
Vyhráno však není ani tento rok. Jak 
uvedly některé deníky, školství na letošním rozpočtu vydělalo čtyři miliardy na platy pedagogů. Jenže ona to není celá pravda. Kapitola školství byla letos posílena jen o necelé tři miliardy korun. A tak zbytek musí najít ministerstvo uvnitř svého rozpočtu. Je otázka kde. Takzvané onivky? Jsou letos opět nižší, ale tam už v podstatě není z čeho brát. Nepedagogové? Pan ministr poté, co odboráři hrozili stávkovou pohotovostí, přece garantoval, že se jim platy snižovat nebudou.
Další nepříjemnou zprávou je fakt, že poslanci v zákonu o státním rozpočtu ponechali rozdělení prostředků na platy zvlášť pro pedagogy a zvlášť pro provozní a správní zaměstnance škol, jak tomu bylo v loňském roce. Počítalo se sice s tím, že toto opatření bude v souvislosti s novou tarifní tabulkou zrušeno, protože tabulka zaručí, že slibované miliardy půjdou skutečně pedagogům, ale nestalo se tak. A ředitelé škol se s tím teď musí vyrovnat.
Největší potíže však budou mít kraje, na něž stát přenáší velký díl zodpovědnosti za zabezpečení chodu škol. Ve svých krajských normativech musí navíc vzít v potaz sjednocenou platovou tabulku a přidat zejména mateřským školám a základním školám se školní družinou. Skutečné potřeby krajů budou pokryty, tvrdí ministerstvo školství. O potřebách jednotlivých škol se však nemluví. A proč taky? Žádný ředitel školy si v letošním roce nebude moci stěžovat, že má málo finančních prostředků, vždyť od ledna může platy stanovovat v rozpětí, bez ohledu na délku pedagogické praxe. Záleží přece na něm, jaký je manažer a jak si poradí.
 

Karla TONDLOVÁ